Tančíme pro radost a krásu lidového tance...

Akce, které pořádáme

ADVENT

Advent je začátek liturgického roku a přípravou na Vánoce. V teologickém smyslu se advent vyznačuje dvojím očekáváním – slavnosti narození Ježíše Krista a jeho druhého příchodu na konci času.

V západní tradici je advent také dobou zklidnění. Odpovídalo to životnímu stylu našich předků za dlouhých prosincových nocí. Dnes je však advent komerčně využíván, a proto o něm jako o době ztišení lze mluvit jen v prostředí křesťanských tradic. Výrazným symbolem adventu je ADVENTNÍ VĚNEC ozdobený 4 svícemi podle počtu adventních nedělí. Děti otevírají obvykle adventní kalendář.

Česká hudební tradice se může pochlubit výjimečným počtem kvalitních adventních písní. Uplatňují se zejména při jitřních mariánských mších zvaných roráty.

V současnosti se jednotlivé adventní neděle označují jako železná, bronzová, stříbrná a zlatá. Toto označení je čistě komerční a nemá nic společného s křesťanskou tradicí. Cílem tohoto označení je pouze povzbudit komerční pojetí Vánoc a podpořit zákazníky v nakupování vánočních dárků a potravin. O těchto nedělích mají obchodníci obvykle prodlouženou otevírací dobu.

ADVENTNÍ VĚNEC je tradiční symbol západní církve sloužící k symbolickému odpočítávání čtyř týdnů ADVENTU. Obvykle má podobu VĚNCE ze jehličnatých větví ozdobeného 4 SVÍCEMI. Každou adventní neděli se zapaluje další svíčka. Svíček může být ale i více, v závislosti na zvyklostech a trendech. Svíce mohou být různě vysoké, různých barev, symetricky, nebo asymetricky rozmístěné. Zdobené věnce bez svíček, které jsou také nazývány adventní věnce jsou používány k ozdobení vchodových dveří. Klasické adventní věnce byly zavěšované na stuhách, v posledních letech (počátek 21.století) je nahradily věnce které se kladou přímo na svátečně upravený stůl. Advent má v křesťanské symbolice zvláštní význam, zahajuje nový liturgický rok.

 

Také občanské sdružení Cukrle a FS Haná Přerov se k této tradici vrací a jejich členové a příznivci se setkávaní v sídle Cukrlete a tyto adventní věnce vyrábějí. Zváni jsou všichni, kdo se chtějí naučit něco nového, pobýt v dobré společnosti a strávit klidný a zábavný den.

 

PŘEDVÁNOČNÍ PEČENÍ A ZDOBENÍ PERNÍČKŮ

Před Milulášem se setkáváme u pečení perníčků. Kromě pečení, perníčky také zdobíme. Sebou si můžete vzít již upečené perníčky
a pod vedením si je ozdobit nebo si perníček vlastnoručně udělat a samozdřejmně si ho ozdobit. Zváni jsou všichni, kdo se chtějí naučit něco nového, pobýt v dobré společnosti a strávit klidný a zábavný den.

 

MASOPUST

Je spojován s veselostí, zábavou, rejem masek, dobrým jídlem a ještě lepším pitím. Slavnosti byly stále veselejší a rozpustilejší.
Na masopustních zábavách se jedly masopustní šišky a koblížky, vesele se popíjelo pivo a víno, zpívalo se a tančilo. Přípravou na masopust býval čtvrtek před masopustní nedělí, nazývaný "tučný čtvrtek". Hlavní masopustní zábava začínala o "masopustní neděli"
a vyvrcholením masopustu bylo úterý. Toho dne procházely vesnicemi průvody maškar, hrála se masopustní divadelní představení. Obchůzky masek neměly závazná pravidla, záleželo na vtipu a pohotovosti "maškarádů", jaké taškařice budou provádět. Masky byly všude pohoštěny - něčím k zakousnutí a především pálenkou a pivem, které ještě zvyšovaly rozpustilost a veselí. Bývalo však i několik tradičních masek, které se objevovaly každoročně - např. MEDVĚD, někdy vedený na řetězu MEDVĚDÁŘEM, KŮŇ, SMRTKA, KOMINÍK, CIKÁNKA, SLAMÁK, KOZEL, ŽENICH a NEVĚSTA atd.

 

Také Folklórní soubor Haná Přerov ve spolupráci s CUKRLETEM v tomto tradičním zvyku pokračují. Členové souboru, ale i jejich přížnivci
se převlečou do masek a za doprovodu muziky procházejí městem a oslavují. Po cestě navštíví několik zastávek, kde tancují, jak mezi sebou, tak i s diváky a na každé zastávce není zapomenuto ani občerstvení (jídlo, pití). Ukončení průvodu je na sídle Cukrlete, kde se ještě tančí
a oslavuje.

 

PLETENÍ VELIKONOČNÍCH POMLÁZEK, MALOVÁNÍ VELIKONOČNÍCH VAJÍČEK

Každoročně se setkáváme na Velikonoce, kde se učíme plést velikonoční pomlázky a malovat velikonoční kraslice. Jediné, co k tomu potřebujete je VÝFUKY VAJEC, SLUPKY S CILUBE, VRBOVÉ PROUTÍ NA TATARY A PÍŠŤALKY a samozdřejně dobrou náladu. Zváni jsou všichni, kdo se chtějí naučit něco nového, pobýt v dobré společnosti a strávit klidný a zábavný den.

 

VYNÁŠENÍ SMRTKY a VÍTÁNÍ JARA

Je západoslovanský lidový zvyk pocházející z předkřesťanské ery. Jeho ústředním prvkem je slaměná figura oblečená v ženských šatech, známá pod četnými jmény jako například  Morena, Smrtka... Figuru Smrtky vytvářely dívky z došku a oblékaly ji do ženských šatů nebo ovinuly do hadrů, figura byla také různě zdobena, například stuhami nebo kraslicemi. Z barev se používala především bílá a černá. Poté byla nastrčena na tyč, či prostě vzata do rukou. Jinde byla dělána z tyči obalené slámou. Smrt je vynášena z vesnice za zpěvu obřadních písní
a poté vhozena do vody či do příkopu, pálena nebo zakopávána do země. Poté se všichni rozutekli a věřili, že ten kdo doběhne do vesnice poslední, do roka zemře. Součástí slavnosti bylo také koledování. Házení do vody že nejspíše nejde o zničení Smrti a Zimy, ale pouze o její poslaní zpět do podsvětí, do kterého je vodní tok branou.

 

Také v Přerově jsme tento zvyk oživili. Společně s dětmi s DĚTSKÉHO FOLKÓRNÍHO SOUBORU TRÁVNÍČEK Z PŘEROVA, kde dívky také vytváří Smrtku a za zpěvu a doprovodu muziky, vynášejí smrtku a na závěr ji házejí do řeky Bečvy. Poté se přesunou a za zpěvu tančí okolo MÁJKY a vítají jaro. Celý průvod vychází ze sídla CUKRLETE a sem se i vrací.